JAKÁ JE REÁLNÁ ÚČINNOST ZINKU A VITAMÍNŮ PROTI VIRÓZÁM?
Mezi nejčastěji doporučované doplňky stravy proti nachlazení patří zinek, vitamín D a vitamín C. Pro koho mají reálný význam a jaké dávky volit?
Opravdová dlouhodobá potřeba doplňování vitamínů a zinku existuje především u těch, u kterých se předpokládá jejich neodstatek anebo naopak zvýšená spotřeba. Jsou to například alkoholici, lidé s nevyváženou stravou anebo sportovci či chronicky nemocní. Běžná populace by měla zajistit dostatek vitamínů i stopových prvků cestou zdravé pestré stravy a jejich užívání je u nich ke zvážení pouze v období akutních viróz. Jaké dávky pak volit?
"Dostatečná hladina zinku zajišťuje správnou funkci sliznic a udržuje v nich protizánětlivé prostředí. Zinek vedle toho do jisté míry zvyšuje schopnost imunitních buněk bojovat proti virovým infekcím."
Zinek je protivirový prvek, který dle studií lehce zkracuje dobu trvání nachlazení. Denní dávky v rámci prevence jsou 10 - 15 mg, při akutní viróze by měly být 20 - 25 mg. Někdy jsou při infekci voleny ještě vyšší dávky nad 25 mg, tyto by však neměly být užívány dlouhodobě pro riziko snížení vstřebávání mědi do organismu, vedoucí skrytě k anémii.
Nedostatek zinku je typický stav pro alkoholiky, u kterých má suplementace hlavní přínos na posílení slizniční imunity v rámci prevence virových infekcí, ale i karcinomů polykacích cest. U lidí, holdující alkoholu, by měla být suplementace zinku běžnou součástí života, protože alkohol zvyšuje jeho vylučování. U ostatních je ke zvážení pouze v době viróz, a to v jednorázově vyšších dávkách.
"U akutní virózy je nutno volit dávky zinku alespoň 20 - 25 mg denně nebo více. Vyšší dávky by se ale neměly užívat dlouhodobě."
"Většina české populace má nedostatečné hladiny vitamínu D a studie odhalily, že tento stav se může podílet na oslabené imunitě, častých infekcích horních cest dýchacích i na chronickém únavovém syndromu."
Nedostatek vitamínu D je přítomen v krvi většiny české populace a největší pokles je zaznamenáván v podzimních a zimních měsících. Je to způsobeno nedostatkem slunečního záření v tomto období a vliv má u některých i nedostatek ve stravě. Mezi nejvýznamnější zdroje vitamínu D patří mléčné výrobky.
Ve studiích se v rámci prevence infekcí horních cest dýchacích hodnotily jako účinné dávky suplementace vitamínu D ve vysokém rozmezí nad 400 IU (mezinárodních jednotek) denně. Při pravidelném užívání bylo zaznamenáno méně nachlazení. U dětí by se měly volit dávky dle přepočtu na tělesnou váhu, a i u nich pak dochází k poklesu rizika vzniku viróz.
"Vitamín D by měl být preventivně hrazen zejména přes podzimní a zimní měsíce alespoň v denní dávce 400 IU."
Mezi veřejností existuje názor, že zásadní účinnost při virových nachlazeních má vitamín C. Není tomu tak, stran uvedených doplňků stravy se u běžné populace umístil dokonce na posledním místě. I při vysokých denních dávkách 1000 mg se udává zkrácení doby nachlazení v průměru pouze o 8% u dospělých a o 14% u dětí.
"Významnější přínos užívání vitamínu C byl prokázán pouze u lidí s velkým fyzickým zatížením a u sportovců, například maratonských běžců, lyžařů apod., u kterých se při denních dávkách 600 - 1000 mg snížilo riziko vzniku nachlazení."
Stran dávkování vitamínu C jsou nejvýhodnější produkty s prodlouženým uvolňováním. Nemá význam jednorázově užít více než 500 mg, neboť nadbytek vitamínu C se v organismu neudrží a vyloučí se močí, což pak z dlouhodobého hlediska přispívá ke vzniku močových kamenů. V prevenci v rizikovém období bohatě stačí dávky do 500 mg a pokud je potřeba v době akutní virózy nasadit vysoké dávky 1000 mg, je lépe je rozdělit do 2 nebo více denních dávek.
"Vitamín C by se měl rozdělit do více dávek anebo volit přípravky s pozvolným uvolňováním do celkové denní dávky 500 - 1000 mg. Vyšší dávky vitamínu C nad 1000 mg přínos nemají a pouze zbytečně zatěžují organismus."
JAKÁ JE REÁLNÁ ÚČINNOST ZINKU A VITAMÍNŮ PROTI VIRÓZÁM?